Prosadil vnímání skla jako samostatného výtvarného objektu. Z průmyslově využívaného materiálu optického skla začal jako první vytvářet umělecká díla.
Ve čtvrtek zemřel sochař, šperkař a vizuální umělec Václav Cigler. Autorovi, který ovlivnil několik generací českých i slovenských sklářů, bylo 96 let. Zprávu o úmrtí potvrdil jeho syn Jakub Cigler.
Vsetínský rodák patřil k mezinárodně respektovaným autorům z generace, jež nastoupila počátkem 60. let minulého století. Tvořil plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace světelných struktur i šperků, kresby, projekty do krajiny i kompozice pro architekturu.
"Někteří mě zařazují mezi sklářské výtvarníky, jiní mezi designéry, další zase mezi konceptuálně zaměřené výtvarníky nebo landartisty. Mě osobně ale ze všeho nejvíc zajímá pracovat s člověkem, a to jak v prostředí otevřené krajiny, tak v interiéru," řekl před lety Hospodářským novinám muž, jenž ve svých dílech propojoval prostor a materiál s přírodními tvary i architektonickými vizemi.
"Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování. Dělám netechnické přístroje, které vnější prostředí zvětšují, zmenšují, zrcadlí, světelně a barevně rozkládají," popisoval Cigler, který se do dějin světového umění zapsal tím, že jako první začal pracovat s optickým sklem.
"Sklo je materiál magický a v jistém smyslu duchovní. Optické vlastnosti skla jsou pro mne výtvarnými a estetickými prostředky, pomocí kterých mohu divákovi představit svět ozvláštněný o nové tvarové, světelné a barevné podoby," objasňoval.
Díky účasti na mezinárodních výstavách byl Cigler od 60. let známý ve světě, od prestižních expozic jako Corning Museum of Glass v USA, přes Trienále v Miláně a Expo 58 v Bruselu po Muzeum současného umění v New Yorku nebo světové Expo 67 v Montrealu.
Jeho práce se nacházejí ve sbírkách mnoha českých i světových galerií, například v londýnském Victoria and Albert Museum nebo amsterdamském Stedelijk Museu.
Václav Cigler se narodil ve Vsetíně, po gymnáziu studoval na sklářské průmyslovce v Novém Boru a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josefa Kaplického. V polovině 60. let minulého století založil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě ateliér nazvaný Oddelenie skla v architektúre, který vedl do roku 1979.
Po návratu do Prahy vytvořil několik významných děl ve veřejném prostoru, včetně interaktivního světelného objektu pro stanici metra Náměstí Míru, skleněných stél a interiéru stanice Náměstí Republiky či skleněných matnic pro vestibul stanice Křižíkova. Tyto objekty ale byly postupně odstraněny. "Zůstaly jenom skleněné obklady v metru na náměstí Republiky," litoval Cigler.
S jeho lustrem se lidé mohli setkat v budově Slovenského národního divadla v Bratislavě. Podílel se na současné podobě Sovových mlýnů v Praze, především skleněnou lávkou na terase Musea Kampa. Také vytvořil několik instalací pro okolí Kramářovy vily nebo dvoumetrový skleněný kříž nad kostelem Církve Bratrské v Litomyšli.
K jeho novějším realizacím patřil sloup nazvaný Trikolora, odhalený v Litomyšli u příležitosti 100. výročí vzniku Československa.
Od roku 1999 spolupracoval s architektem Michalem Motyčkou. V březnu 2018 byl Václav Cigler uveden do Síně slávy českého designu, o rok později dostal od ministra kultury za celoživotní výtvarné dílo a pedagogickou činnost Státní cenu....
