"Jižák, Jižák, město snů" - zpívá se v jedné z prvních českých rapových písní, kterou duo Manželé složilo o největším českém sídlišti v polovině 80. let. O čtyřicet let později se její text potvrzuje díky otevření nového kulturního prostoru v bývalém multiplexu Galaxie na pražských Hájích. I tento projekt je totiž takovým splněným snem, který na periférii dočasně přinesl umělecké subjekty z centra metropole. Jedním z nich je i festival 4 + 4 dny v pohybu. A právě slova Lesíka Hajdovského tu uvozují první výstavní projekt pod jeho křídly. Věnuje se tématu Sídlištěa představuje umělecké přístupy těch, kdo našli poetiku v betonové džungli a reflektují ji ve své tvorbě.
Patří mezi ně nejen současní autoři nižšího věku, ale i etablovaní umělci, jako jsou Josef Bolf, Kurt Gebauer, Magdalena Jetelová nebo Eva Koťátková. Kurátoři výstavy, Denisa Václavová a Ondřej Horák, pozvali přes dvacítku tvůrců napříč generacemi i výtvarnými médii, jejichž díla odrážejí vizuální podobu i atmosféru každodenní reality v prostředí, které je pro mnoho lidí domovem. V betonovém jádru někdejšího kinosálu tak jako na sídlišti nechybějí kovové prolézačky, které jsou součástí soch Jakuba Janovského, ani popsaná zeď.
Na obrazech a fotografiích od různých autorů nahlédneme do nevábných sídlištních zákoutí, panelákových bytů i myslí těch, kdo je obývali. Několik děl a projektů, včetně participativních aktivit, jejichž výstupy jsou autentické výpovědi obyvatel a dobové fotografie, vzniklo přímo pro výstavu....
