Když archeologové objevili v létě během záchranného výzkumu u Kojetína malou hliněnou sošku, postarali se o rozruch. Osm centimetrů velká soška ženy z mladší doby kamenné získala kvůli svým proporcím a místu nálezu příznačné jméno - Měrovická Venuše.
Unikátních nálezů v této lokalitě je ale mnohem více, jak potvrzují badatelé z Archeologického centra v Olomouci, kteří zde v prosinci dokončili výzkum. Na závěr záchranného výzkumu se jim podařilo u Kojetína odkrýt pravěká vodohospodářská zařízení. Nálezy dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku až po raný středověk.
Záchranný archeologický výzkum probíhá na jižním obchvatu Kojetína od září loňského roku, a to na ploše dlouhé přibližně 200 metrů. Práce souvisejí s modernizací železniční trati v úseku mezi Kojetínem a Přerovem. Bádání bude pokračovat i nadále souběžně se stavebními pracemi.
"Na úseku jsme odkryli přes 1 200 archeologických objektů. Mezi nejčastější nálezy patří sídlištní objekty z doby římské a přelomu starší a mladší doby železné. Zachytili jsme také velké množství kůlových a sloupových jamek, které představují pozůstatky po základových konstrukcích nadzemních staveb," přiblížil vedoucí výzkumu Vít Záhorák z Archeologického centra v Olomouci.
K nejmladším nálezům patří doklady slovanského osídlení ze 7. století našeho letopočtu, zatímco nejstarší sídlištní objekty pocházejí z eneolitu a jsou datovány přibližně do období kolem roku 4 tisíce před naším letopočtem.
V závěru výzkumu odborníci identifikovali dvě studny a pozůstatky další, zatím blíže neurčené dřevěné konstrukce. "Studna se srubovou konstrukcí pravděpodobně pochází z halštatského až časně laténského období. Dataci jsme určili na základě kusů leštěné keramiky, nalezených uvnitř studny," řekl archeolog Záhorák.
Studna měla čtvercový půdorys a byla vybudována z masivních dřevěných prken o délce přibližně 1,2 metru, uložených v jílovitém podloží. V její blízkosti odborníci odkryli druhou menší studnu kruhového tvaru, která vznikla vydlabáním jednoho kmene stromu. Její stáří zatím nelze určit.
close info Zdroj: Archeologické centrum Olomouc zoom_in Unikátní nálezy učinili během výzkumu u Kojetína badatelé z Archeologického centra v Olomouci.
Výplň obou studní odborníci během výzkumu odebírali systematicky po vrstvách a následně je převezli k laboratornímu proplavování. "Současně jsme odebrali vzorky ze sloupců výplně i profilů objektů, které umožní provedení přírodovědných, environmentálních a paleoekologických analýz. Ty mohou přinést informace o tehdejším přírodním prostředí," doplnil Záhorák.
Dřevěné konstrukce i odebrané vzorky archeologové převezli do laboratoří v Olomouci, kde je odborníci budou zpracovávat a analyzovat. Cílem je zpřesnit časové zařazení vodohospodářských objektů.
Nejvíce nálezů pochází z doby římské a železné - převážně se jedná o sídlištní objekty. Archeologové identifikovali deset polozemnic z přelomu starší a mladší doby železné, které se od pozdějších germánských zahloubených chat liší především nepravidelnou vnitřní konstrukcí.
Z doby římské archeologové odkryli celkem pět germánských zahloubených chat. Nejvýraznější rozdíl mezi stavbami z doby železné a římské spočívá v jejich vnitřní konstrukci.
Germánské zemnice si lidé stavěli s pravidelným šestiúhelníkovým půdorysem a šesti nosnými kůly, které nesly střešní konstrukci. Mezi kůly proplétali proutí vymazané hlínou, délka jedné strany stavby činila přibližně čtyři metry.
Součástí sídlišť z obou období byly také zásobní jámy, které lidé využívali jako sklípky k uchovávání potravin a po ztrátě jejich původní funkce je později používali jako odpadní jámy.
K zajímavým objevům patří také depot železných předmětů, který archeologové nalezli v jednom z objektů se stopami po spáleništi. Nález obsahoval mazanici, popel a několik železných artefaktů - například držadlo vědra, rozlámanou pilu, zlomenou kosu, kolík s okem a tři dlouhé železné klíče.
"Jednalo se o zhruba čtyřicet centimetrů dlouhé klíče určené k uzavírání závory. Nejde o klíče k zámkům, jak je známe dnes. Sloužily pravděpodobně k uzavírání větších staveb. Podobné typy se běžně používaly už v době laténské a přetrvaly až do středověku," vysvětlil Záhorák. Klíče jsou v současnosti uloženy v laboratoři, kde probíhá jejich konzervace....
