Když ještě ani neuměl chodit, trpěl na astma, měl opakovaně zánět průdušek, po těle ekzémy a lékaři rodičům říkali: "Se sportem u něj nepočítejte." Bojoval s koktáním, bál se veřejně mluvit. Lyžař Jan Zabystřan (27) překonal řadu dalších překážek a vítězstvím v super-G ve Val Gardeně přepsal historii. Sport Magazín oslovil jeho nejbližší, trenéry i kamarády a popisuje ojedinělý příběh sportovního fanatika, jehož v mládí ocenil i Alberto Tomba a při cvičeních používá metronom. Roční iSport Premium za zvýhodněnou cenu >>>
Asi tu scénu máte v živé paměti. Lyžařští nadšenci jeho dokonalou jízdu v Itálii sledovali v televizi nebo online na mobilu, a když s číslem 29 prosvištěl cílem jako první, museli se štípnout, jestli se jim to nezdá.
Nezdálo.
Také širší sportovní veřejnost musela zaregistrovat, že tenhle kudrnáč a sympaťák skolil fenoména Marca Odermatta a jako první chlap v československých dějinách vyhrál sólo-závod Světového poháru. V tuzemských podmínkách, bez velehor, jde téměř o úkaz.
Kdo se vlastně o něj 19. prosince postaral? Sport Magazín se pokusil zmapovat trnitou cestu závodníka, jenž se už devatenáctkrát umístil v Top 30 závodů elitního seriálu. Jeho story může sloužit jako učebnice lásky ke sportu, odříkání, slz i mamutí porce trpělivosti. Všechno jde, když se chce.
Na pomoc jsme si vzali mimo jiné i rodiče Jana s Petrou, klíčové postavy pohádkového příběhu. Ve vzpomínkách se vracejí na začátek, kdy malý Honzík špatně dýchal a dusil se. Proto se rozhodli, že na měsíc vymění Chomutov za bývalou Jugoslávii, aby mu pomohl mořský vzduch. Pak zamířili do Krušných Hor na Klínovec. A po víc než pětadvaceti letech přímo v cíli ve Val Gardeně pozorovali, jak jejich kluk, jenž se v posledních dvou letech připravuje s německou reprezentací, šokuje svět.
"Byl to neuvěřitelný šrumec, směsice obrovských emocí. Nechápali jsme, co se kolem nás děje. Ze všech z nás se s tím nejlíp vypořádal právě Honza. To, jak dával rozhovory, jak celkově zvládl velkou show," vybavuje si otec Jan Zabystřan.
Přitom jeho syna dlouho paralyzovala fobie z veřejného vystupování. Jakmile se před ním objevil mikrofon, dostal kopřivku a začal koktat. Ale o tom až později...
Když otce kontaktoval redaktor Sport Magazínu, seděl v autě, telefon měl na hlasitý odposlech, takže pověděl: "Mám vedle sebe jeho maminku, ona je hnací motor výsledků mezi žáky. Tam to všechno začalo. Tak se ptejte jí."
A pousmál se. Dobře ví, že je to zásluha obou. Sportovních nadšenců, kteří nikdy nepočítali, kolik peněz z rodinného rozpočtu do lyžování vložili. "Jsme rodina, která miluje pohyb. Takže jsme to brali tak, že podporujeme zdravý a aktivní životní styl. Víc jsme neřešili. Někdo peníze investuje do fetu, jiný do alkoholu, někdo má rád luxus. A my jsme to dávali do sportu," říká táta Jan.
Teď jim dejme prostor, aby víc zavzpomínali hlavně na to, jak byl český lyžařský král v mládí hyperaktivní a vyzkoušel řadu sportů včetně řecko-římského zápasu.
Jak jste si užívali synův životní úspěch?
Maminka Petra: "Pořád ani nevím. (smích) Je pravda, že jsme věděli, že Val Gardena je jeho oblíbený kopec. A pro mě jako pro mámu sjezdovka, kde nemám takový strach jako třeba v Bormiu, Kitzbühelu. Tam trnu mnohem víc."
Táta Jan: "Vytřeštili jsme oči a říkali jsme si: Co se to děje?"
Maminka: "Nejvíc mě dojalo, jak Honza mluvil v cíli. Jak byl upřímný, autentický. Říkala jsem si: To snad není možný, že by si to trénoval? Byl tam hrozný zmatek. Naštěstí se organizace chopila Justýna z německé reprezentace, s níž Honza trénuje. Ta má na starosti PR a média a všechno korigovala. Kdyby tam nebyla, tak tam s Honzou stojíme ještě teď, jaký o něj byl zájem. I cestou do taxíku jsme museli mít lidi z ochranky, abychom se dostali na hotel."
Táta: "Bylo to poprvé, co jsme zažili takový blázinec. Až v tu chvíli si člověk uvědomí, co Odermatt prožívá po každém vítězství. Jak z toho všeho někdy může být až unavený."
Maminka: "V noci jsem se ještě koukala na telefon, jestli se nám to všechno nezdá. Naštěstí nezdálo." (smích)
V mládí jste vedli syna ke sportovní všestrannosti, že?
Táta: "Ano. Jsme sportovní rodina, je to náš životní styl. Honza dělal opravdu všechno. Vodní lyže, hokej, snowboard, atletiku, řecko-římský zápas, plavání..."
Maminka: "Chtěl dělat úplně všechno! I pro mě bylo náročné s ním držet krok, takže jsem byla ráda, když se ho ujal trenér v jednotlivých sportech. Měl neustále hrozně moc energie. Je sportem až posedlý, ale chápu ho, to má po...
