Na dně Øresundu ležela po staletí loď, která přepisuje dějiny středověkého obchodu. Objev největší dosud známé kogy ukazuje, jak vyspělá byla námořní doprava, lodní stavitelství i každodenní život obchodníků na moři na počátku 15. století.
Po staletí leželo na dně Øresundu, úzkého průlivu mezi Dánskem a Švédskem, tiché svědectví doby, kdy se sever Evropy proměňoval v jednu z hlavních obchodních oblastí kontinentu. Teprve nedávné průzkumy mořského dna, spojené s výstavbou nové kodaňské čtvrti Lynetteholm, odhalily, že pod vrstvami písku a sedimentů se skrývá mimořádný vrak. Archeologové z dánského Muzea vikingských lodí zde odkryli pozůstatky největší dosud známé kogy na světě, středověké nákladní lodi označované jako Svælget 2.
Už samotné rozměry vraku naznačily, že nejde o běžné plavidlo. Loď měřila přibližně 28 metrů na délku, 9 metrů na šířku a 6 metrů na výšku a byla schopna přepravovat až 300 tun nákladu. Dendrochronologická analýza ukázala, že vznikla kolem roku 1410. Takto velká loď výrazně překračuje vše, co bylo dosud o tomto typu plavidel známo, a ukazuje, že středověké lodní stavitelství dokázalo dosáhnout pozoruhodné technické úrovně.
Koga byla typ středověké nákladní lodi, který se objevil kolem 10. století a stal se páteří dálkového obchodu v severní Evropě. Na rozdíl od starších vikinských lodí byla stavěna především pro přepravu zboží, nikoli pro rychlost nebo boj. Měla široký trup, hluboký nákladový prostor a vysoké boky, což jí umožňovalo převážet těžké a objemné suroviny bezpečně a efektivně. Typicky byla vybavena jedním stěžněm s velkou čtvercovou plachtou a díky promyšlené konstrukci ji mohla obsluhovat relativně malá posádka.
Právě tento typ lodi umožnil masovou přepravu soli, dřeva, cihel a základních potravin mezi oblastmi Severního a Baltského moře. Objev Svælgetu 2 ukazuje, že kogy nebyly jen středně velkými pracovními loděmi, ale že jejich konstrukce mohla být dovedena až k extrémním rozměrům, které odpovídaly potřebám rychle se rozvíjející obchodní ekonomiky.
Repliky středověkých lodízdroj: Profimedia.cz
Takto velké plavidlo mohlo vzniknout pouze v prostředí stabilních trhů, zavedených obchodních tras a dostatku kapitálu. Svælget 2 je důkazem, že pozdně středověká severní Evropa disponovala nejen poptávkou po dálkovém obchodu, ale i schopností jej technicky a organizačně zajistit. Mezinárodní charakter této ekonomiky potvrzuje i původ materiálů použitých při stavbě lodi. Opláštění trupu bylo vyrobeno z pomořanského dubu z oblasti dnešního Polska, zatímco konstrukční dřevo pocházelo z Nizozemska. Materiál musel být dopraven do velkých loděnic, kde jej zkušení řemeslníci dokázali sestavit v plavidlo nevídaných rozměrů.
Výjimečný je také stav zachování vraku. Svælget 2 leží v hloubce přibližně 13 metrů, kde byl chráněn před silným vlněním. Pravobok se dochoval téměř neporušený od kýlu až k bortu, včetně částí takeláže. Tyto pozůstatky umožňují detailně rekonstruovat uspořádání plachet, stěžňů a lan na největších obchodních lodích své doby, což bylo dosud možné hlavně na základě dobových vyobrazení.
Zásadním objevem jsou také pozůstatky dřevěného kastelu na zádi. Tyto vyvýšené kryté konstrukce byly dlouho známé pouze z ilustrací, ale nikdy předtím nebyly archeologicky doloženy. Kastel poskytoval posádce úkryt a lepší pracovní podmínky než otevřené paluby starších lodí, což ukazuje na postupné zvyšování komfortu i bezpečnosti námořní práce.
Dalším překvapivým nálezem byla cihlová lodní kuchyně, nejstarší dosud objevená v dánských vodách. Byla postavena z přibližně 200 cihel a dlaždic a umožňovala vaření na otevřeném ohni. V jejím okolí se našly hrnce, keramické misky, dřevěné nádobí i zbytky masa a ryb. Spolu s osobními předměty, jako jsou boty, hřebeny, růžencové korálky či pestře malované dřevěné misky, vytvářejí tyto nálezy živý obraz každodenního života na palubě.
Přestože se samotný náklad nedochoval, absence balastu naznačuje, že loď byla v době potopení plně naložená. Neexistují ani žádné známky vojenského využití, což potvrzuje její čistě obchodní roli. Svælget 2 tak není jen technickou raritou, ale hmatatelným důkazem doby, kdy kogy umožnily propojit vzdálené regiony, zefektivnit obchod a proměnit severní Evropu v klíčový hospodářský prostor pozdního středověku....
